Pohаdka se stаvа minulost?
Андрей Тихомиров
Pohаdka je historicky stаl?m umeleck?m epick?m d?lem folklorn? prоzy neobvyklеho a nekdy hluboce fantastickеho obsahu, kter? vyprаv? o udаlostech, casto velmi vzdаlen?ch, a proto silne zkreslen?ch v procesu mluvenеho prenosu. V pohаdkаch se projevuje umeleckе ztelesnen? tuzeb a nadej? lid? prаce, jejich nejniternej?? my?lenky o triumfu nad pr?rodn?mi silami, o obnove zivota, o premene sveta k lep??mu ne pro nekterе "vyvolenе", ale pro v?echny. Modern? vedeckе studie potvrzuj? dr?ve vyjаdrenе my?lenky vysvetluj?c? ruznе "zаzraky", v tomto pr?pade existenci "podvodn? r??e".
Андрей Тихомиров
Pohаdka se stаvа minulost?
"Podmorskе krаlovstv?"
Modern? vedeckе studie potvrzuj? dr?ve vyjаdrenе my?lenky vysvetluj?c? ruznе "zаzraky", v tomto pr?pade existenci"podvodn? r??e".
Ruskе noviny informuj?, ze v Mexiku objevili podmor?t? archeologovе z Nаrodn?ho institutu pro antropologii a historii (INAH) starovek? Maysk? senot, uvnitr kterеho byla nalezena jedinecnа kаnoe. Anal?za tohoto a dal??ch nаlezu ukаzala, ze se v?zkumn?kum podarilo naj?t to, co Mayovе povazovali za vstup do posmrtnеho sveta. Strucnа zprаva o studii prezentovanе v rаmci 12. Mezinаrodn?ho kongresu mayovek je zverejnena na webu INAH. Samotnа kаnoe byla ?dajne objevena podvodn?mi Archeology je?te pred dvema lety. Od tе doby pro?el anal?zou v laborator?ch v Mexiku i v zahranic?. Odborn?ci zjistili, ze kanoe byla pouz?vаna pouze pro rituаln? ?cely. Ackoli je vyrobena v mayskе tradici, tato lod nemohla zustat na vode, protoze mela velmi tezk? nos a zаd. Proto byla vytvorena pro symbolickе ?cely, aby obetovala bohum. Krome toho bylo kolem kаnoe nalezeno 38 koster, vcetne lidskе metatarzаln? kosti, nohy dospelе zeny, stejne jako kosti pаsovce, psa, kruty a Orla. V?echny nаlezy byly provedeny pri ponoren? archeologu do zatopenеho senot San Andrеs, kter? se nachаz? pod stejnojmennou archeologickou pamаtkou. Senot je forma krasovеho reliеfu, coz je prirozenе selhаn? vytvorenе pri zr?cen? klenby vаpencovе jeskyne, ve kterе protеkaj? podzemn? vody. Mayovе povazovali senoty za posvаtnа m?sta. Kolem techto objektu se obvykle stavela mesta. Pro Mayy to byly jak zdroje vody, tak posvаtnа m?sta pro obetovаn?. Legendy nav?c r?kaly, ze senotes jsou portаly do posmrtnеho sveta. Mayovе verili, ze uvnitr techto prirozen?ch struktur jsou vchody do podsvet?, po kter?ch se potuluj? bohovе i du?e mrtv?ch lid?. Je znаmo, ze v rade maysk?ch mest byly pod hlavn?mi chrаmy postaveny umelе kobky, kterе napodobovaly skutecnе senoty. V tomto pr?pade archeologovе po dvouletеm v?zkumu dospeli k zаveru, ze senot San Andrеs ve v?re Mayu byl presne povazovаn za vstup do posmrtnеho sveta. A hlavn?m dukazem toho jsou tzv. obetn? kаnoe. Mimochodem, jeho dеlka byla 2,15 metru, ??rka 45 centimetru a V??ka 36,5 centimetru. Podle archeologa Jesuse Gallegose Prevaha kost? pаsovce a pr?tomnost metatarzаln?ch lidsk?ch kost? vedou odborn?ky k my?lence na rituаln? pouzit? kаnoe a jej? um?sten? do jeskyne, nez byla zaplavena. Znаmе schopnosti pаsovce plavat a dokonce chodit po dne a dlouho zadrzovat dech byly nаznakem, ze toto zv?re mohlo bez problеmu vstoupit do podsvet?. To odpov?dа maysk?m predstavаm o zatopen?ch jeskyn?ch jako o portаlech do kosmogonickеho prostoru. Mimochodem, archeologovе se puvodne domn?vali, ze nаlezy pochаzej? z pozdn?ho klasickеho obdob? (830-950 n. l.), kterе datuje tеmer v?echny predmety v senotu San Andrеs. Ale radiokarbonovе datovаn? dreva kаnoe ukаzalo, ze organick? materiаl pochаz? ze 16.stolet?.
Z knihy Tihomirova A. E. a Tihomirova m. a., veda o pohаdkаch-2. "Ridero", Jekaterinburg, 2021
Pohаdka s vedeck?mi komentаri. Vedeckе komentаre v zаvorkаch.
Morsk? krаl a Vasilis moudr?
Za 30 let zeme, v 30tеm stаte zil krаl s krаlovnou; nemeli deti. (Za 30 zem?-ve starovekеm ?ctu v dev?ti: 30-27, 30-30, stejne jako dvounadesatе svаtky-12 hlavn?ch pravoslavn?ch svаtku podle starеho ruskеho ?ctu, porovnejte s nemeck?mi c?slicemi, kterе se ctou z posledn?ho c?sla). Jel krаl po ciz?ch zem?ch, po dalek?ch stranаch; dlouho nebyl doma; v tе dobe mu porodila krаlovna syna, Ivava carevice, a krаl o tom nev?.
Zacal si udrzovat cestu do svеho stаtu, zacal se priblizovat ke svе zemi a den byl hork?-hork?, slunce bylo pekelnе! A za?tocila na nej z?zen velikа; co dаt, jen vyp?t vodu! Rozhlеdl se kolem dokola a spatril v dаlce velkе jezero; vjel k jezeru, slezl z kone, lehl si na bricho a polkl studenou vodu. Pije a nec?t? pot?ze; a krаl morsk? ho chytil za vousy. (Krаl morsk? je s nejvet?? pravdepodobnost? nаceln?k nebo knez, kter? strez? svе panstv?).
– Pust to! – zаdа krаl.
– Nepust?m, Neopovazuj se p?t bez mеho vedom?! (Mluv? stejn?m jazykem).
– Jestli chce? ?platek, tak ho nech j?t.
– Dej mi neco, co doma nev??.
Krаl si pomyslel-pomyslel – Co doma nev?? V?echno v?, v?echno v?— " souhlasil. Zkusil-vousy nikdo nedrz?; vstal ze zeme, sedl si na kone a jel vosvozy.
Aj, prijde domu, krаlovna ho potkа s carevicem, takovа radostnа; a on, jak se dozvedel o svеm milеm d?teti, tak se zalil hork?mi slzami. Rekl krаlovne, jak a co se s n?m stalo, spolecne plakali, protoze nic nedelat, slzy to nesprav?.
Zacali z?t star?m zpusobem; a carevic roste sаm sobe, roste jako testo na oparu-ne ve dnech, ale v hodinаch, a vyrostl velk?.
"At uz si ho nechа? pro sebe," mysl? si krаl – " ale je treba dаt: vec je nevyhnutelnа!"Vzal Ivana-carevice za ruku, vedl pr?mo k jezeru.
"Pod?vej se sem," r?kа, " muj prsten; vcera jsem omylem spadl.
Nechal jednoho carevice a sаm se otocil domu. Stal se carevic hledat prsten, jde po brehu a naraz? na nej starа dаma.
– Kam jde?, Ivane-carevici?
– Nech toho, ty starа carodejko! A bez tebe je to ?koda. (Carodejnice – od" veden? " – vedet, porovnejte – carodejnice – se sanskrtem doslovne-posvаtnе poznаn?. Podle poverciv?ch predstav vychаzej?c?ch z pohanstv? je zena carodejnic?, kterа je d?ky Tajn?m vazbаm na "necistou s?lu" ?dajne schopna zpusobit ne?test? lidem, ublizovat zv?ratum. Podle lidovе v?ry slouz? carodejnice dаblu. Ve stredoveku c?rkevn? inkvizice pronаsledovala a verejne vyhlazovala zeny podezrelе z carodejnictv?).
– No, zustan s Bohem!
A ?la starа pan? stranou.
A Ivan-Carevic se rozpov?dal: "proc jsem t?ral starou zenu? Dej ji do v?ru; star? lidе jsou mazan? a hаdav?! "To by bylo dobrе r?ct." A zacal okrаdat starenku:
– Odpust mi, Babi! Protoze jsem se zarmoutil: donutil me otec prsten hledat, chod?m-d?vаm se, a prsten nen? jako ne!
– Ne pro prsten, kter? jsi tady; dal te otci morskеmu krаli: vyjde morsk? krаl a vezme te s sebou do podmorskеho krаlovstv?.
Carevic horce plakal.
– Netlac, Ivane-carevici! Bude i na tvе ulici svаtek; jen me poslechni, starе dаmy. Schovejte se za ten ryb?zov? ker a ti?e se schovejte. Prilet? sem dvanаct holubic – v?echny cervenе d?vky, a po nich i trinаctа; budou se koupat v jezere;a ty mezit?m odnes od posledn?ho ko?ilku, a dokud nedа?, dokud ti nedа kol?cek. Pokud to nedokаze?, jsi navzdy zabit u morskеho krаle kolem celеho palаce, stoj? Palatina vysokа, na cel?ch deset vertu, a na kazdе jehlici je zaseknutа hlava; jen jedna, kterа se trese, nechod na ni!
Ivan-Carevic dekoval starе pan?, schoval se za ryb?zov? ker a cekal na cas. (Versta je starovekа ruskа m?ra dеlky, kterа se rovnа 500 sazenic?m, asi 1 km).
Najednou prilet? dvanаct boruvek; pra?tili do s?ra zeme a otocili se k cerven?m d?vkаm, v?echny do jedinе krаsy nevyslovenе: ani rozm??let, ani nadаvat, ani perem psаt! (Promeny-jevy starovekеho vlkodlaka," posvаtnа " c?slice 12 – od 12 mes?cu – Fаze mes?ce. C?slo 12 je beze zbytku delitelnе 2, 3, 4, 6 a dal?? c?slo 13 se nic?m nerozdeluje – v?sledkem je "zatracen? tucet"). Oblеkli si ?aty a pustili se do jezera: hrаli, plivali, smаli se, zp?vali p?snicky.
Конец ознакомительного фрагмента.
Текст предоставлен ООО «ЛитРес».
Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=69431914&lfrom=174836202) на ЛитРес.
Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.
